A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podlé moře.
I sešli se k němu zástupové mnozí, tak že vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.
I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
A když on rozsíval, některá padla podlé cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.
Jiná pak padla na místa skalnatá, kdež neměla mnoho země; a rychle vzešla, proto že neměla hlubokosti země.
Ale když slunce vzešlo, vyhořela, a proto že neměla kořene, uschla.
Jiná pak padla do trní; i zrostlo trní, a udusilo je.
A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
Kdo má uši k slyšení, slyš.
Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
On pak odpověděv, řekl jim: Proto že vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
Nebo kdož má, dáno bude jemu, a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce, nevidí, a slyšíce, neslyší, ani rozumějí.