Dorota

Dorota, 

patronka zahradníků, květinářů, ale i pivovarníků, horníků, novomanželů, nevěst a šestinedělek. Jméno Dorota má řecký původ. V tomto jazyce zní obzvláště honosně - Dórothea a znamená "Boží dar".

Dorotin příběh je velice známý. Podle legendy se narodila kolem roku 290 v Caesareji (Malá Asie) v křesťanské rodině. Vyrostla z ní překrásná dívka, a tak není divu, že se líbila mnoha mládencům. Zahleděl se do ní i římský místodržící Apricius, ona jej však odmítla. Samozřejmě, že takovou potupu si nemohl mocný Říman nechat líbit. Nechal ji zajmout a tvrdě mučit. Krátce potom byla Dorota odsouzena k smrti stětím. Cestou na popraviště volala nešťastná dívka Ježíše Krista, kterého nazývala svým snoubencem. To zaslechl kolem jdoucí mladý advokát jménem Theofil. Začal se Dorotě posmívat a řekl jí, že když mu pošle květiny a ovoce z Ježíšovy zahrady, i on v něho uvěří. V tu chvíli se prý zjevil anděl a přinesl mu koš plný květin a ovoce. Theofil padl na kolena a pod dojmem zázraku se přihlásil ke křesťanství. V tu chvíli se jej ovšem chopili vojáci a kat ho popravil hned po Dorotě. Tento příběh se stal věčnou inspirací, a proto je Dorota často zobrazována s květinami a ovocem. Jedno z nejkrásnějších zobrazení toho druhu pochází od Jana Baldunga Griena a jmenuje se Stětí svaté Doroty (1516). Je uloženo v Národní galerii v Praze. 

Ke svaté Dorotě se vztahuje i mnoho pranostik. Nejznámější z nich nám oznamuje, že "svatá Dorota, také na sníh bohatá".