Památka sv. Dominika - dnešní čtení Ez1, Ž148, Mt17
Ez 1,2-28
Pátého dne měsíce – byl to pátý rok zajetí krále Jojachina – oslovil Hospodin kněze Ezechiela, syna Buziova, v Chaldejsku u řeky Kebaru a zde na něm spočinula Hospodinova ruka. Měl jsem vidění: Hle, od severu přicházel bouřlivý vichr, veliký mrak; v něm kol dokola zář a plápolající oheň a z něho zářilo cosi jako blyštící se kov; uprostřed toho bylo vidět čtvero jakýchsi živých bytostí. Jejich vzhled: měly lidskou podobu. Když se pohybovaly, slyšel jsem šelest křídel jako hukot vodních spoust, jako hřmění Všemohoucího, jako lomoz množství, jako lomoz tábořícího (vojska); když se zastavily, pohyb jejich křídel se zpomalil. Když zazněl hlas nad klenbou, která byla nad jejich hlavou, zastavily se a pohyb jejich křídel se zpomalil. Nad klenbou, která byla nad jejich hlavou, bylo cosi jako safírový kámen; bylo to podobné trůnu a na tom, co bylo podobné trůnu, byla nahoře postava, která měla podobu člověka. Viděl jsem cosi jako blyštící se kov a jako oheň z něho sálající kol dokola, od jeho beder nahoru. Od beder dolů jsem viděl cosi jako oheň, zářící kolem dokola: bylo to podobné duze, která se objeví v mracích v den deště. Tak zářilo kol dokola zjevení Hospodinovy slávy. Když jsem ji viděl, padl jsem na svou tvář.
Žl 148,1-14
Chvalte Hospodina z nebes,
chvalte ho na výsostech!
Chvalte ho, všichni jeho andělé,
chvalte ho, všechny jeho zástupy!
Králové země a všechny národy,
knížata a všichni soudcové země,
jinoši a s nimi panny,
starci spolu s dětmi.
Ať chválí jméno Hospodinovo,
neboť jen jeho jméno je vznešené,
jeho velebnost převyšuje zemi i nebe.
Velikou moc dal svému lidu,
chválou je všem svým svatým,
synům Izraele, lidu, který je mu blízký.
Mt 17,22-27
Když Ježíš a jeho učedníci spolu chodili po Galileji, řekl jim: "Syn člověka bude vydán lidem do rukou. Zabijí ho, ale třetí den bude vzkříšen." Učedníci se velmi zarmoutili. Když přišli do Kafarnaa, přistoupili výběrčí chrámové daně k Petrovi a zeptali se: "Váš mistr chrámovou daň neplatí?" Odpověděl: "Platí." Jakmile vešel do domu, předešel ho Ježíš otázkou: "Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové poplatky a daně? Od svých synů, nebo od cizích?" Když odpověděl "od cizích", Ježíš mu řekl: "Synové tedy k tomu vázáni nejsou. Abychom je však nepohoršili, jdi k moři, vhoď udici, a tu rybu, která se první chytí, vezmi, otevři jí ústa a najdeš stříbrný peníz. Ten vezmi a dej jim za mě i za sebe."