Čtení z bible na tento den - Ez2, Ž119, Mt18

Tak praví Hospodin: "Ty, synu člověka, slyš, co ti pravím, a nebuď vzpurný jako toto vzpurné plemeno; otevři ústa a jez, co ti dám." Viděl jsem ruku vztaženou ke mně, a v ní svinutou knihu. Rozvinul ji přede mnou; byla popsána uvnitř i zvenčí. Byly v ní napsány žalozpěvy, vzdechy a bědy. Tu mi řekl: "Synu člověka, cokoli se ti dostane, jez; sněz tuto knihu a jdi a mluv k synům Izraele!" Když jsem otevřel ústa, dal mi sníst tu knihu a řekl mi: "Synu člověka, nasyť své břicho a naplň své útroby touto knihou, kterou ti dávám!" Snědl jsem ji a zesládla mi v ústech jako med. Pak mi řekl: "Synu člověka, jdi k Izraelovu domu a mluv k nim moje slova."

Raduji se na cestě tvých přikázání

jako z velkého bohatství.

Vždyť tvá přikázání jsou mým potěšením,

tvé příkazy jsou mými rádci.

Lepší je pro mě zákon tvých úst

než tisíce ve zlatě a stříbře.

Jak sladké jsou na mém patru tvé výroky,

nad med jsou sladší pro má ústa.

Mým dědictvím navěky jsou tvá přikázání,

neboť jsou radostí mého srdce.

Otvírám ústa a nabírám dech,

neboť toužím po tvých předpisech.

Učedníci přišli k Ježíšovi s otázkou: "Kdo je vlastně v nebeském království největší?" Tu zavolal dítě, postavil ho před ně a řekl: "Amen, pravím vám: Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království. Kdo se tedy poníží jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. A kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá. Varujte se, abyste nikým z těchto nepatrných nepohrdali. Říkám vám: Jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého nebeského Otce. Co myslíte? Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se zatoulá, nenechá těch devětadevadesát na horách a nepůjde hledat tu zatoulanou? A když se mu podaří ji nalézt, amen, pravím vám: má z ní větší radost než z těch devětadevadesáti, které se nezatoulaly. Stejně tak nechce váš nebeský Otec, aby zahynul jediný z těchto nepatrných."