sv. Jan od Kříže

přišel na svět 24. června 1542 v malém starokastilském městečku Fontiveros (Španělsko). 

Svatý Jan od Kříže (španělsky Juan de la Cruz), rodným jménem Juan de Yepes (24. červen 1542 Fontiveros  14. prosinec 1591 Ubeda) byl římskokatolický kněz (vysvěcen 1567), mnich řádu karmelitánů, jehož dílo představuje vrchol španělské křesťanské mystiky. V jednadvaceti letech vstoupil do karmelitánského řádu, kde přijal jméno Jan od sv. Matouše. 

Později se připojil k reformě karmelitánského řádu, kterou započala v její ženské větvi sv. Terezie od Ježíše (z Ávily) a byl vůbec prvním, kdo oblékl hábit reformovaného řádu, tzv. bosých karmelitánů a začal žít podle původní karmelitánském řehole v konventu v Duruelu (tehdy začíná důsledně používat jméno Jan od Kříže).

Jeho otec byl šlechtického původu, ale rodina se ho zřekla, poněvadž si nevybral manželku sobě rovnou, ale vzal si za ženu obyčejnou měšťku. Tím přišel o veškeré prostředky, musel se živit jako tkadlec. Přál si, aby se i jeho syn vydal stejnou cestou, ale ten byl příliš nešikovný pro takovou práci, a tak si musel vydělávat jinak. 

Měl od dětství dobré srdce, šel tedy pracovat do nemocnice. Vedle této namáhavé činnosti však stačil ještě navštěvovat filozofický kurs v místní jezuitské koleji. 

Ve svých 21 letech vstoupil Jan v Medině do karmelitského řádu a přijal řeholní jméno Jan od Kříže. 

Jeho představení si všimli, jak nadaného mladíka ve svém klášteře mají, a poslali jej na teologická a filozofická studia do Salamanky, kde Jan v roce 1568 přijal kněžské svěcení. V té době již ale vážně uvažoval o tom, že z řádu vystoupí, neboť se mu zdál málo přísný. Tehdy se také seznámil s mystičkou a karmelitánkou Terezií z Ávily, která byla též nespokojena a začala svůj řád reformovat. Jan se bez váhání připojil k její práci. 

Za pár let díky úsilí obou vznikla řádová větev bosých karmelitánů - reformovaných. To se však nelíbilo ostatním karmelitánům, kteří Jana dokonce uvěznili a těžce týrali. V roce 1578 se mu podařilo z vězení uprchnout, skrýval se v odlehlém klášteře Calvario. Vývoj se už nedal zastavit a k rozdělení řádu přece jenom došlo. Vznikli tedy karmelitáni "obutí" a "bosí". 

Od roku 1558 je Jan od Kříže převorem hlavního kláštera bosých karmelitánů v Segovii. Klid však nemá, neboť jeho reformy jsou mnohým spolubratrům trnem v oku. Znovu je těžce napadán, a tak se raději opět stahuje do ústraní. 

Navíc velmi těžce onemocní; odchází proto do kláštera Carmelitas Descalzos v andaluském městě Ubedě, kde 14. prosince 1591 umírá. Dnes se na místě jeho úmrtní světnice tyčí oratoř San Juan de la Cruz ze 17. století. 

Jak už to tak bývá, teprve po smrti byly jeho zásluhy náležitě oceněny. Papež Pius XI. jej povýšil na církevního učitele a jeho spisy označil za "zákoník a školu věřící duše". Dnes je Jan od Kříže uznáván jako nejdůležitější učitel mystické teologie. Jeho dílo se řadí mezi nejobsáhlejší ve své době. Analýzy jeho mystických prožitků a formulace, kterých použil, jsou i dnes pokládány za vrcholné.