Bible-2t | Jan Evangelista + čtení na tento den

Svátek sv. Jana

Dnes si připomínáme jednoho slavného nositele tohoto jména, autora čtvrtého evangelia. Jan byl apoštolem a zřejmě přežil všechny své druhy. Je také jediným z nich, který zemřel přirozenou smrtí. Ovšem ani jemu se nevyhnulo pronásledování a mnohokrát se ocitl v ohrožení života. Jan byl synem Zebedea a Salome a pocházel z Betsaidy u Genezaretského jezera. Jeho bratrem byl Jakub Starší, také apoštol. Před svým povoláním Ježíšem za učedníka si Jan vydělával na živobytí jako rybář. Jan byl také nazýván "miláček Páně", protože mu Ježíš mnohokrát dával přednost před ostatními. V evangeliích se říká, že Jan vroucně miloval svého Pána a byl jím stejně milován. Také s Petrem pojilo rybáře Jana od Genezaretského jezera hluboké přátelství, které spočívalo snad v jejich podobném původu.

Podle církevní tradice přišel Jan kolem roku 69 do Efesu. V roce 95 byl prý zatčen, ale v zajetí nezemřel. Podle legendy byl prý strašlivě mučen a nakonec vhozen do kotle s vřelým olejem. Olej se však prý změnil v občerstvující lázeň, z níž vystoupil Jan nezlomen, ba ještě posílen. Zpráva o zázraku se rychle rozšířila a císař Domitianus se jí tak zalekl, že Jana raději propustil a poslal do vyhnanství na ostrov Pátmos. Tam napsal Jan svou slavnou Apokalypsu. Když zemřel krutovládce Domitianus, vrátil se apoštol opět do Efesu, aby tam napsal své evangelium, v pořadí čtvrté (Marek, Matouš, Lukáš, Jan). Okolo roku 101 zemřel Jan ve vysokém stáří v Efesu. O tom, kde byl pohřben nebo kde zůstaly jeho ostatky, není nic spolehlivého známo. Některé prameny uvádějí, že byl pohřben na pahorku u Efesu (Turecko).

Jan vždycky patřil k velice oblíbeným světcům.

Patron: teologů, úředníků, notářů, sochařů, malířů, písařů, spisovatelů, knihkupců, knihtiskařů, vazačů knih, výrobců papíru, vinařů, řezníků, sedlářů, výrobců zrcadel, rytců, svíčkářů a košíkářů. Je také patronem přátelství a pomáhá proti otravám, spáleninám, bolestem nohou a padoucnici.

Atributy: Jan je znázorňován buď jako stařec (spíše ve východním umění), nebo jako mladý muž (v západním umění).

Symbolem sv. Jana je orel, některá jeho vyobrazení mají orlí hlavu nebo křídla. Tento symbol mu byl připsán pro jeho vysokou teologii na začátku evangelia.

Dalším jeho atributem je číše s vínem. Ta odkazuje na legendu, podle které mu byla podána číše s otráveným vínem. Jan ji požehnal a poté vypil, avšak jed neúčinkoval. Proto se v den svátku sv. Jana tradičně světí víno.

Nejslavnějším a nejznámějším obyčejem o svátku sv. Jana je svěcení Janova vína, zvaného také Janova láska. Tento zvyk se udržuje především ve vinařských oblastech. Po požehnání podává kněz věřícím kalich s posvěceným vínem a říká: "Napij se lásky svatého Jana ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého."

1 Jan 1,1-4

Milovaní! O tom, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli, bedlivě pozorovali a čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slovu života svědčíme a zvěstujeme vám. Život se zjevil, a my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. Toto píšeme, aby naše radost byla úplná.

Jan 20,2-8

Prvního dne v týdnu běžela Marie Magdalská k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: "Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili." Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hro-bu první, viděl a uvěřil.