Anna

Anna

Anna matka Samuelova

Bible - Starý Zákon (1.kniha Samuelova)

ObrBIBLE

Modlí se v kostele Anna

o dítě prosí v tichu a sama.

Kněz Élí si myslel, že je opilá,

to Anna tak úpěnlivě o dítě prosila. 

1. Sam. 1: 9-20

Jednou , když v Šílu pojedli a popili, Chana vstala, zatímco kněz Élí seděl na stolci u veřejí Hospodinova chrámu,

a v hořkosti duše se modlila k Hospodinu a usedavě plakala.

Složila slib. Řekla: "Hospodine zástupů, jestliže opravdu shlédneš na ponížení své služebnice a rozpomeneš se na mne, jestliže na svou služebnici nezapomeneš, ale daruješ své služebnici mužského potomka, daruji jej tobě , Hospodine, na celý život; břitva se jeho hlavy nedotkne."

Když se před Hospodinem tolik modlila, Élí dával pozor na její ústa.

Chana hovořila jen v srdci a pouze její rty se pohybovaly, ale její hlas nebylo slyšet, takže ji Élí pokládal za opilou.

Řekl jí proto: "Jak dlouho budeš opilá? Zanech už vína!"

Ale Chana odpověděla: "Nikoli, můj pane; jsem žena hluboce zarmoucená. Nepila jsem víno ani jiný opojný nápoj, pouze jsem vylévala před Hospodinem svou duši.

 Nepokládej svou služebnici za ženu ničemnou. Vždyť až dosud jsem mluvila ze své velké beznaděje a žalosti."

Élí odpověděl: "Jdi v pokoji. Bůh Izraele ti dá, zač jsi ho tak naléhavě prosila."

Ona na to řekla: "Kéž tvá služebnice najde u tebe milost!" Potom ta žena šla svou cestou, pojedla a její tvář už nebyla smutná .

Za časného jitra se poklonili před Hospodinem a vraceli se. Když přišli do svého domu do Rámy, Elkána poznal svou ženu Chanu a Hospodin se na ni rozpomenul.

Chana otěhotněla, a než uplynul rok, porodila syna a pojmenovala ho Samuel (to je Vyslyšel Bůh) . Řekla : "Vždyť jsem si ho vyprosila od Hospodina."

Svatá Anna, vdova a prorokyně

byla to zbožná stará žena, která žila v Jeruzalémě. Po smrti svého manžela žila neustále v chrámu. Modlila se, postila a všem příchozím prorokovala příchod Spasitele.

BIBLE - Nový Zákon: 

Lukáš 2: 36-38

Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let

a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami.

A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.